Obec Skopytce leží na jihovýchodě bývalého okresu Tábor, asi 3 km od Choustníka a 9 km od Plané nad Lužnicí. Obec se dělí na dvě části, a to část Skopytce a část Chabrovice.
V obci hospodaří zemědělská společnost Jasanka, s.r.o. a 5 soukromích hospodařících zemědělců. Služby jsou poskytovány dvěma živnostníky a to jeden v oboru oprav automobilu a autodopravy, druhý v oboru dřevovýroby. Část obyvatel v produktivním veku je zaměstnána u společnosti Jasanka, s.r.o., část za prací dojíždí do Soběslavi nebo do Tábora. Obcí prochází dvě autobusové linky a to do Tábora a Soběslavi. V obci žije v současné době zhruba 150 obyvatel. V obci není žádný obchod a ani do obce nezajíždí pojízdná prodejna, nákupy občané realizují v přilehlých obcích Košice a Choustník, popř. v Soběslavi, Plané nad Lužnicí nebo v Tábore.
V obci Skopytce je též kulturní dům, ve kterém je umístěn i obecní úřad. Sál kulturního domu je využíván k příležitostným kulturním a společenským akcím, hostinec v obci není. Obec je začleněna do „ Svazku obcí Pod horou „. V rámci dotací získaných z POV bylo v části obce Skopytce bylo vybudováno víceúčelové sportovní hřiště, provedena oprava části střechy KD a vybudování nových podhledů. Byly oploceny vodovodní zdroje pro obě místní části obce a došlo k opravě části místních komunikací. V minulosti byla pro obec zpracována urbanistická studie, v současné době se zpracovává územní plán obce.
Z historie obce Skopytce
První písemná zpráva o Skopytcích, ležících 9 km severozápadně od Plané nad Lužnicí, je datována rokem 1368. Podle osady se psali domácí vladykové Jan, Petr a Pelhřim, kteří v roce 1415 podepsali stížný list kostnickému koncilu proti upálení Jana Husa. Koncem 16. století byly Skopytce příslušenstvím hradu Choustníka, jenž byl od roku 1596 majetkem Jiřího Homuta z Harasova (+ 1616). Po smrti dědičky, dcery Zuzany, provdané za Jana staršího Černína z Chudenic, připadlo choustnické panství včetně Skopytec jejich mladšímu synovi Heřmanu Václavovi Černínovi (+1674).
V Chabrovicích bývalo vladycké sídlo (tvrz). V letech 1387-1402 byl tu Jan Chabrovec z Chabrovic. V posledním roce svého života byl purkrabím na Chýnove. Později patřily Chabrovice k Pacovu, počátkem 17. století patřila část k Choustníku, část k Brandlínu.
